Aktuálně k cause Bezreklamky: Soud v Benešově začíná odstraňovat nedostatky své dosavadní práce
O hladce namazaném "žalobostroji" podvodného dua firem Bezreklamky / UP Promotion, který několik let běžel na Okresním soudu v Benešově jste se mohli dozvědět například zde nebo zde.
Okresní soud v Benešově začal tedy KONEČNĚ zkoumat svou místní příslušnost z úřední povinnosti (ex officio) - tedy i bez návrhu oběti podvodného dua firem Bezreklamky / UP Promotion a důsledkem jsou takováto velmi dobře odůvodněná rozhodnutí, kterými se žaloby dostávají do působnosti místně příslušných soudů. Tyto soudy po celé republice nejen že advokát žalobce nebude v žádném případě stíhat objíždět, ale causa se tím dostane do širokého povědomí soudců a pohledávky této podvodné firmy se tak brzy stanou a priori zcela nevymahatelnými.
Nenechte se v žádném případě obalamutit komentáři pod některými zdejšími články, že firma Bezreklamky soud vyhraje v každém případě a ještě budete navíc platit cestovné a čas jejich advokáta - to sem obvykle píší lidé přímo napojení na Bezreklamky / UP Promotion (nejméně v jednom případě jsme je i identifikovali podle IP adresy, která se u komentářů objevuje v administraci tohoto blogu). Firma Bezreklamky / UP Promotions byla úspěšná u tak velkého množství soudů JEN PROTO, že se oběti nebránily, k soudu se nedostavily, případně poštu od soudu vůbec nedostávaly (a to obrovské množství přitom VYLUČUJE, že by šlo o náhodu). Pokud se oběť o soudu dozvěděla a začala se bránit (jde to i bez advokáta), tak podvodníci žalobu stáhli - viz tento důkaz.
Pokud nastal někdy případ, že došlo ve sporu proti této firmě k prohře oběti (je nám zatím znám JEDINÝ takový případ), existovaly závažné chyby ve vedení té obrany - došlo tam totiž k písemnému uznání dluhu a k vedení obrany mimo jádro (tedy mimo napadání neplatného způsobu uzavření té smlouvy). Pokaždé, když jsme dotyčného diskutéra (který v diskusi tvrdil, že prohrál soud přestože se aktivně bránil) vyzvali k zaslání podrobností, případně rozsudku, tak se odmlčel, čímž prokázal, že jde pouze o pokus zastrašit ostatní oběti a odradit je od obrany.
Zdá se, že se soudci po těchto reportážích a jimi vyvolaném šetření (nejen) orgány činnými v trestním řízení nad sebou hluboce zamysleli, přečetli si tento a zejména tento nález Ústavního soudu a uvědomili si jednak, že jejich dosavadní jednání v těchto věcech mohlo být důvodně vnímáno jako protiústavní a jednak také to, že na jejich dosavadní "výkony" v causách UP Promotion / Bezreklamky byl zbytečný draze placený soudce, ale postačila by mnohem levnější kontingenční tabulka v Excelu.
Oba výše uvedené nálezy Ústavního soudu považujeme za natolik významné, že si zde jejich nejpodstatnější části odcitujeme:
I.ÚS 2232/07 ze dne 02.06.2010 uvádí:
„Ústavní soud ve své konstantní judikatuře již mnohokrát prokázal, že netoleruje orgánům veřejné moci a především obecným soudům v řešení sporných případů příliš formalistický postup; zdůraznil přitom mj., že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku a že povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad.....Zde platí již vícekrát vyslovená teze, že v právním státě se nikdo svých práv dobrovolně a bezúčelně nevzdává........ je stěží pochopitelné, proč by byl právní předchůdce stěžovatelů proti svým zájmům tak evidentně jednal.“
I.ÚS 170/11, ze dne 03.01.2012:
„Ústavní soud v tomto kontextu dodává, že v materiálním právním státě nejde pouze o formální aplikaci práva bez dalšího, ale především o dodržování takových pravidel chování, která jsou v souladu s hodnotami, na nichž je právní řád vybudován. Právo nikdy nemůže být interpretováno jen striktně či mechanicky, neboť takový přístup s sebou zpravidla nese zcela nepřijatelné důsledky. Právo ve společnosti neexistuje proto, aby takovéto nerozumné a nespravedlivé důsledky legitimizovalo, ale proto, aby přinášelo racionální a spravedlivé uspořádání vztahů mezi jednotlivci. Jinak řečeno, právo je společenský normativní systém, jehož účelem je rozumné a spravedlivé uspořádání vztahů mezi členy společnosti. Již z této základní funkce práva vyplývá, že řešení, která se požadavku rozumného či spravedlivému uspořádání vztahů příčí, jsou nepřijatelná. Soudu tedy přísluší, aby se zabýval otázkou, zda mechanická aplikace zákona a instrumentarií na jeho základě vytvořených nemůže přinést nerozumné či nespravedlivé důsledky; v případě, že tomu tak je, je třeba, aby takovou interpretaci a aplikaci odmítl, a aby zvolil výklad a aplikaci, která bude racionální a spravedlivá.“
Tímto se Okresní soud v Benešově snaží zřetelně distancovat od svého případného podílu na nekalých praktikách Bezreklamky / UP Promotion, což je možno vnímat jako pozitivní jev. V každém případě však považujeme za potřebné důsledně vyšetřit, zda dosavadní ryzí právní formalismus tohoto soudu nemohl mít i jiné důvody než neschopnost některých soudců překročit svůj vlastní právně-pozitivistický stín.
V těchto dnech zahajujeme také intenzivní kroky k restituci všech doposud neprávem (NEPRÁVO = nespravedlivá, mechanická a neracionální aplikace práva) přiznaných nároků.