Jdi na obsah Jdi na menu
 


Michal Malý (TopInternet) znovu vyhrožuje médiím

11. 10. 2015

Majitel podvodné katalogové firmy TopInternet, jejímiž obětmi se v minulých letech staly tisíce drobných podnikatelů, rozesílá čas od času výhrůžky médiím, které na jeho nekalé obchodní praktiky upozorňují. V následujícím článku si rozebereme jednotlivé části jeho výhrůžek a ukážeme si, proč jsou zcela nesmyslné a proč nemá cenu na ně nijak reagovat.

"Vážení,

jako provozovatelé internetového obsahu na adrese: (následuje název webu či jiného média)

a těchto stránkách zveřejňujete údaje o mé osobě a obchodních společnostech, ve kterých jsem statutárním orgánem a to zejména na adresách:

(následuje výčet článků či reportáží)

Z právního hlediska je irelevantní, zda jste tento obsah přejali z jiných internetových stránek, či na tyto stránky odkazujete nebo zda jste autory nebo spoluautory uvedeného obsahu. Tímto Vám oznamuji, že zveřejňování tohoto zjevně poškozujícího, zkresleného a nepravdivého obsahu považuji za protiprávní a proto Vás vyzývám, abyste neprodleně ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne obdržení této výzvy uvedený obsah z www stránek, kterých jste provozovatelé, odstranili.

V případě, že z Vaší strany k odstranění uvedeného obsahu ve stanovené lhůtě nedojde, Vám oznamuji, že Vaše jednání budu považovat za ztotožnění se a souhlas s uvedeným obsahem a tím i k naplnění skutkových podstat trestných činů ve smyslu ust. § 181, odst. 1), § 184, odst. 2) trestního zákona a neprodleně zahájím právní kroky s touto skutečností související."

To, že něco za protiprávní subjektivně považuje jeden člověk, v žádném případě neznamená, že to protiprávní je. Michal Malý nikdy a nikde neoznačil žádné KONKRÉTNÍ informace, které by měly být nepravdivé, nebo jinak charakteru "zjevně poškozujícího, zkresleného a nepravdivého obsahu", proto je jeho požadavek zcela neurčitý a nelze jej tedy ani při nejlepší vůli splnit. Naprosté odmítnutí požadavku typu "odstraňte všechno a hned protože to chci JÁ" již aproboval Vrchní soud v Praze rozsudkem sp. zn. 3 Cmo 197/2010 ze dne 2.3.2011 ve sporu jiné podvodné katalogové společnosti - PROLUX Consulting s.r.o. versus mediální dům Internet Info. Více k tomuto rozsudku najdete například na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Z rozsudku stojí za odcitování zejména tato pasáž: "k tomu, aby pak určitá informace (sdělení) byla způsobilá zasáhnout do dobré pověsti jiné osoby, musí jít o informaci dehonestujíci dotčenou osobu a současně nepravdivou (neboť pravdivost difamující informace vylučuje neoprávněnost zásahu do dobré pověsti)"

"Dále Vás upozorňuji, že každý má právní povinnost mimo jiné zabránit páchání trestného činu, pokud se tak děje. V případě, že tak neučiní, může být jeho jednání posuzováno např. i jako podílení se na trestném činu či nepřekažení trestného činu. V některých případech již informace zveřejňované o mé osobě a společnostech uvedeného charakteru nabývají a došlo již i k opakovaným případům cyberšikany vůči mé osobě s výhružkami fyzickou likvidací, zničením, likvidací pracovního i osobního života a to ze strany jedince, který je hlavním propagátorem této poškozující kampaně vůči mé osobě. "

Podílení se na trestném činu, nebo jeho nepřekažení musí splňovat 2 základní podmínky:

  1. Nějaký trestný čin se vůbec musí stát;
  2. Musí jít o jeden z konkrétních trestných činů vyjmenovaných v ustanovení § 367 nebo § 368 trestního zákoníku. typicky jde o vraždu, zabití, mučení, obchod s vojenským materiálem, apod.

Likvidace podvodného podnikání a varování potenciálních obětí ve smyslu obecné povinnosti předcházet škodám rozhodně není trestným činem! Pokud někdo své živobytí postavil na nekalých obchodních praktikách, těžko se může domáhat toho, aby mu v nerušeném užívání těchto nekalých praktik nikdo nebránil.

Pokud by Michalu Malému někdo vyhrožoval fyzickou likvidací, pak samozřejmě takové vyhrožování trestným činem je (pokud orgány činné v trestním řízení shledají jeho obavy důvodnými). Prozatím však Michal Malý nikdy nic takového nepodložil konkrétními důkazy a dle mého názoru tak ani učinit nemůže, neboť jde z jeho strany evidentně o naprostý výmysl.

"Řada zveřejňovaných informací v uvedených článcích dále naplňují podstatu ust. § 4, pism. a), zák. č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v této věci budu taktéž v případě ignorace této výzvy z Vaší strany zvažovat právní kroky ve smyslu ust. § 44 uvedeného zákona." 

Údaje podnikatelského subjektu zveřejněné ve veřejných registrech (Obchodní rejstřík, ARES, apod.) nejsou v žádném případě osobními údaji ve smyslu Zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a tento zákon v uvedeném smyslu konstruuje z jejich zpracování výjimku - konkrétně v ustanovení § 5.

Je paradoxem, že kdyby měl Michal Malý pravdu, tak by zákon na ochranu osobních údajů porušovalo celé podnikání jeho firmy TopInternet!

"Oznamuji Vám, že klienti společnosti TopInternet s.r.o. podávají výpovědi objednaných služeb s tím, že odkazují na obsah Vaší internetové prezentace, který je důvodem podání výpovědi. Tím Vaše společnost dle mého názoru způsobuje společnosti TopInternet s.r.o. škodu, která bude vyčíslena a uplatněna soudní cestou, pokud nedojde k odstranění shora uvedeného obsahu v požadovaném termínu."

Tohle mi celé připomnělo jeden dávný vtip, kdy na místní oddělení Policie poblíž Václavského náměstí přiběhla známá kapsářka Anča s tím, že jí někdo ukradl tašku s výsledkem celodenní práce. Na dotaz policejního orgánu, co v té tašce konkrétně měla, odpověděla, že 22 peněženek.

"Dále Vás upozorňuji, že obvinění a tvrzení zveřejněná na Vašich internetových stránkách vůči mé osobě a společnosti TopInternet s.r.o. šetřila Policie ČR a věc odložila s tím, že ze strany mnou řízené společnosti ani mé osoby nedošlo k porušení zákona. PČR spolu se soudy ČR jsou jediné kompetentní orgány, které mohou ve věci rozhodnout." 

Tohle je jeden z mnoha Malého populárních nesmyslů - Policie ČR je kompetentní rozhodnout pouze to, zda došlo či nedošlo ke spáchání trestného činu - tedy v žádném případě Policie nerozhoduje o tom, zda došlo např. k porušení Občanského zákoníku, dříve platného a účinného Obchodního zákoníku, Zákona na ochranu osobních údajů či kteréhokoli jiného zákona.

Policie a orgány činné v trestním řízení navíc stíhají trestný čin (i když je jeho skutková podstata naplněna) pouze tehdy, pokud je ohrožení či porušení práv chráněných trestním zákoníkem reálné, a zároveň k nápravě porušeného právního stavu nepostačují jiné právní prostředky - tedy například občanskoprávní žaloba či správní řízení. 

Policie sice v daném případě zahájila úkony trestního řízení, avšak po provedeném dokazování věc uzavřela s tím, že Malý není nijak nebezpečný a jeho výhrůžky lze zcela bezpečně ignorovat, neboť nejenže není schopen se svých domnělých nároků nikdy domoci, ale dokonce se o to ani nikdy reálně (tedy u soudu) nepokusil. Proto Policie nakonec celý případ odložila s tím, že by trestní stíhání bylo v daném případě zbytečné. Blíže o tom například zde. Považuji také za vhodné zdůraznit, že už jen pouhý výčet osob (kde bylo uváděno pouze jméno a IČ), které na Michala Malého podaly ve věci TopInternetu trestní oznámení, zabral v závěrečném usnesení téměř 5 stran - rozhodně tedy nemůže jít o "výmysl" jednoho člověka!

Michal Malý má ovšem pravdu v tom, že k rozhodnutí, zda k porušení jiného než trestního zákona došlo nebo ne, jsou kompetentní soudy ČR. Pokud na základě předchozího odstavce vyloučíme soudy trestní, zbývají soudy občanskoprávní, neboli civilní. K tomu, aby však civilní soud cokoli rozhodl, musí k němu být podána žaloba, což však Michal Malý doposud za více než 10 let jeho nekalého podnikání s TopInternetem nikdy neučinil, neboť si je dobře vědom toho, že by nemohl v žádném případě uspět.

Veškeré jeho výhrůžky je tak rozhodně vhodné a zcela bezpečné úplně ignorovat.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA